Kde postrádáme lékaře a další odborný personál? 

S nedostatkem lékařů a dalšího personálu se ovšem potýkají nejen lázně, ale i nemocnice. Nicméně podle Eduarda Bláhy je tento problém palčivější právě v lázeňství. „Odhaduji, že lázním chybí lékaři, fyzioterapeuti a sestry ještě o něco více než nemocnicím. Je to dáno jak příhraničním umístěním lázní, tak menší atraktivitou a prestiží oboru pro mladé lidi,“ vysvětluje Bláha a na dotaz ohledně počtu chybějícího personálu dodává, že podle jeho názoru může jít až o 20 procent potenciálních pracovních míst. 

Pokud jde o jednotlivé regiony, nejhorší situace je podle Bláhy v Karlovarském kraji. „Nejde ale o problém oboru nebo zdravotnictví. Nedostetek kvalifikovaných odborných sil je problémem celé evropské ekonomiky, hlavně ve službách, řemeslech a technických profesích,“ poukazuje na širší souvislosti prezident SLL ČR. Specifikum zdravotnických profesí podle jeho slov tkví v rostoucích kvalifikačních požadavcích, které jsou často nesmyslné a je třeba je plnit celý profesní život. „Byť je jasné, že proto rychle poroste cena této práce, tak budoucnost bohužel moc dobře nevidím. Tedy dokud budou existovat rozdíly v HDP sousedních zemí a nebudou existovat hranice pro pohyb pracovních sil.“ Je to jednoduché. Lékaři prostě odcházejí za lepším a nikdo jim v tom nemůže zabránit. Průměrná mzda lékaře v České republice je podle Eduarda Bláhy kolem 60 000 korun, v Německu, kam lékaři nejčastěji odcházejí, pak zhruba třikrát až čtyřikrát vyšší.

„V současné době je průměrná mzda lázeňských zaměstnanců asi 18 500 Kč,“říká k odměňování lázeňského personálu Lucie Štěrbová z portálu Travelojobs. Nejhorší období podle ní jednoznačně nastalo v roce 2013, kdy docházelo nejen k hromadnému propouštění, ale zároveň k výraznému snižování mezd, někde až    o 7 000Kč. „Mnoho lázeňských odborníků odchází díky otevřenému pracovnímu trhu nejčastěji do zemí Evropské unie. Zajímavý je pro ně také arabský svět, kde je tento druh služby velice dobře oceňován,“ dodává Štěrbová.

Lázním ale podle Bláhy roste konkurence i na domácím „hřišti“. „Jak bude stárnout populace, tak bude třeba primárně zajistit péči o ni v nemocnicích a ambulancích, kde se dá čekat i větší podpora od státu,“ naznačuje další možné zhoršení situace prezident SLL ČR.

Jak se odlivu mozků bránit?

„Jestli si to doteď nikdo nahoře neuvědomil, nyní už je pozdě, protože vychování nejen lékařů, ale i číšníků, kuchařů a dalších profesí, bude trvat řadu let,“ uvedl na COTakhle snídani Martin Plachý. Přesto někteří lázeňští provozovatelé vsadili právě na zdlouhavou cestu výchovy vlastních odborníků. „Aby mohl u nás lékař skutečně kvalifikovaně vykonávat svoji činnost v oblasti rehabilitační medicíny, je potřeba pěti let, aby mohl projít atestací,“ říká Rudolf Bubla, ředitel Státních léčebných lázní Janské Lázně. „Abychom tomu alespoň částečně čelili, stali jsme se akreditovaným pracovištěm pro rehabilitační a fyzikální medicínu, což znamená, že lékař může po absolvování základního kmene začít pracovat a současně se vzdělávat na našem pracovišti,“ nastiňuje princip řešení Bubla. Problém ovšem je, že tito absolventi, kteří zatěžují mzdový systém společnosti, po určité době odcházejí na tzv. kolečko do jiných zařízení. Mladí lékaři z Janských Lázní jsou tak nyní třeba „na zkušené“ v motolské nemocnici v Praze.„Ale nejde zdaleka jen o problém lékařů, nýbrž i třeba zdravotních sester. Dnes, aby sestra byla schopna kvalifikovaně vykonávat svoji práci a stala se tzv. registrovanou zdravotní sestrou, musí mít vysokoškolské vzdělání,“ poodhaluje další problémy Rudolf Bubla.

Jak napomoci udržení lidí v České republice?

V Janských Lázních, ale třeba také v Lázních Luhačovice či Léčebných lázních Jáchymov, se snaží odlivu mozků bránit i nabídkou zvýhodněného ubytování a dalšími lákadly. „Rozhodně to je plus, ale problém to samo o sobě nevyřeší,“odpovídá na dotaz, zda tato „vábnička“ funguje, ředitel luhačovických a jáchymovských lázní Eduard Bláha. „Lázeňské regiony trpí odchodem produktivních lidí do velkých měst, což je celospolečenský fenomén, který se vlastně replikuje na odchody zaměstnanců z České republiky do ciziny. I tam jde o odchody za příležitostí a životní úrovní,“ dodává Bláha.

Další řešení naznačil na COTakhle snídani Martin Plachý, podle kterého je nezbytně nutné otevřít pracovní trh „gastarbeiterům“ z Ukrajiny či jiných zemí. Pokud se to nestane, může podle Plachého Česká republika nadobro vzdát své snahy v cestovním ruchu. „Bez smysluplné politiky zaměstnanosti jsou nám veškeré marketingové aktivity úplně k ničemu,“ varoval Plachý. Inspiraci podle něj můžeme hledat i v takových zemích, jako je Malajsie. „To je země, která se dlouhodobě potýká s nedostatkem lékařů, proto malajsijská vláda vypsala asi 400 stipendií pro zájemce o studium medicíny, jejichž příjemci nyní studují v České republice. Po ukončení studií se vrátí do vlasti a po dobu, po kterou se předem zavázali tak činit, tam budou vykonávat lékařskou praxi,“ uvedl prezident Evropského svazu lázní.

„Zahraniční odborníci mohou přicházet z celého světa, ale lze předpokládat, že s ohledem na horší ekonomickou situaci bude většina z nich právě ze zemí východní Evropy,“ odpovídá na dotaz, z kterých zemí může proudit do našich lázeňských a dalších zdravotnických zařízení ona personální infuze, Lucie Štěrbová z Travelojobs. Vysvětluje, že tito uchazeči o zaměstnání budou mít pravděpodobně nižší nároky na mzdová ohodnocení, pracovní prostředí a zaměstnanecké výhody. „Problém může nastat v jazykové bariéře, nejasné úrovni vzdělání nebo zkušenostech,“ připouští určitá rizika spojená se zaměstnáváním zahraničních lékařů. Ta by teoreticky mohla vést i k poškození obrazu tradiční české balneologie v očích části veřejnosti. Podle všeho je to ale riziko, které budeme muset snést. „Všichni chceme dobrého doktora a je fakt, že by měl rozumět oboru i nám. Hlavně ale potřebujeme nějakého doktora,“konstatuje Eduard Bláha. Česká republika podle něj bude muset zmírnit svá nostrifikační kritéria, aby jí neujel vlak. „Dokud budeme členem Evropské unie, bude volný pohyb pracovních sil, ostatní ekonomiky EU budou silnější, nezavedeme školné a strategické profese budeme vzdělávat bez závazku, tak se bez cizinců z nečlenských zemí neobejdeme,“ vypočítává Bláha. Zároveň ale dodává, že půjde o řešení pro nemocnice a ambulance. „Lázně budou až na konci fronty, pokud svou atraktivitu pro zdravotníky nezvýší obecně. Nejde jen
o peníze, ale i o infrastrukturu v místech a prestiž povolání,“ doplňuje Bláha.

Jaká čeká lázně budoucnost?

Výše popsané změny se nevyhnutelně projeví na budoucí podobě tuzemského lázeňství. „Možná to někdo neuslyší rád, ale jelikož budeme muset pracovat s tím, co budeme mít k dispozici, budeme pomalu opouštět lázeňství jako medicínský obor a budeme následovat vývoj, který známe ze Západu. Lázeňství už nebude tolik stát na lékařích, služba se bude odklánět blíže k wellness. Už proto, že prostě nebude dostatek kvalifikovaného lékařského personálu. A nejde o nic vzdáleného, bavíme se možná o horizontu deseti let...“ nastínil na COTakhle snídani budoucnost české balneologie Eduard Bláha. Obor se podle jeho slov ještě více rozštěpí na medicínsky řízený wellness a na následnou lázeňskou rehabilitační péči. Za tím nestojí jen zmíněné podmínky trhu práce, ale i měnící se požadavky hostů atd.

Ruku v ruce s uvedenými změnami půjdou podle Bláhy i změny v oblasti finacování. Bylo by prý naivní si myslet, že lázně ve své budoucí podobě budou financovány z veřejného zdravotního pojištění. Od takového modelu financování ostatně upouští celá Evropa. „My jako podnikatelé se můžeme rozhodnout, zda v tomto oboru chceme působit i za těchto měnících se podmínek, či nikoli. A pokud ano, nezbývá nám, než se přizpůsobit,“ konstatoval Bláha. Jak vidno, ani příští léta nebudou pro české lázeňství a subjekty v něm působící žádnou procházkou růžovým sadem...

Máte na tuto problematiku vlastní názor nebo zkušenosti? Sdílejte a diskutuje ji s námi na Travelojobs Facebooku.